Slovo paradox je přesně tím, co vás první polovinu filmu pronásleduje. Než se děj překlene do krvelačné bitvy, čeká na vás zhruba hodina poklidného tempa. Seznámíte se s Desmondem Dossem, který jako spousta jiných mladíků slouží vlasti. Desmond je však velice zvláštní chlapík. Pomineme-li líčení jeho prvních milostných zážitků a pokusů o idealizaci vztahu se svým otcem – válečným veteránem, nelze se nezamyslet nad otázkou, proč mladý třiadvacetiletý Američan narukoval do armády i přesto, že mu jeho víra nedovoluje jakékoliv používání zbraní. To donutí se zamyslet.

Díky tomu a svému tvrdošíjnému přesvědčení, že chce zachraňovat životy a je mu snad jedno, jestli spojenecké či nepřátelské, si ve výcvikovém táboře zažije se svými kolegy své. Mám-li volit silná slova, nevyhne se ani drsné šikaně. Ono není divu. Vždyť rezolutně odmítá i pracovat v sobotu.

Právě se nacházíme v asi nejvtipnější části celého filmu, která skončí až u vojenského soudu, od kterého Desmond samozřejmě odejde s vítězstvím. V této fázi se může zdát, že se film mění v nějaký laciný sitcom, zejména, podíváme-li se na postavu seržanta Howella, sršícího ostrovtipem.

Již od začátku snímku je jasné, že jeho neortodoxní postup bude nakonec slavit vítězství. Jakmile nad tím ale začnete uvažovat, vytrhnou vás z klidného přemýšlení drastické scény bitvy.

Desmond se totiž se svými kolegy konečně dostává na frontu. A i když se k žádné zbrani ani nepřiblíží, je v bitvě o Okinawu postaven do první linie. Celá bitva je jedním velkým chaosem. Pohled na výbuchy, krev, létající odtrhané končetiny, spršky granátů a zoufale nadávající vojáky konečně naplno vtáhne na bojové scény těšícího se diváka do děje. Zmatek pocítíte i z chování postav na bojišti. V děsivosti a brutalitě boje pobíhá Desmond od tělu k tělu, doslova kličkuje mezi kulkami a pokouší se zachránit všechny přeživší, aby sám sobě splnil úkol, se kterým na frontu odešel. Neustále ale obrazovku sledujete s pocitem, že smrt vám dýchá na záda.

V tvrdé realitě boje naráží Desmondův idealismus a místy i naivita na hrůzy války. A jak jinak, než že z něj vychází jako válečný hrdina.

Závěrem se sluší říct, že předlohou Melu Gibsonovi byl skutečný příběh vojáka, kterého za záchranu 75 spolubojovníků při přímém ohrožení života dokonce ocenil prezident Truman pamětní medailí. Ačkoliv se v posledních letech Gibson nedočkal žádného výrazného hereckého obsazení, příjemně zabodoval alespoň na režisérském poli. Příběh, který svojí podstatou spadá do minulého století, v hlavní roli s morálním Mirkem Dušínem, který za každou cenu dodržuje své zásady ve finále nepřekvapí pointou, ale cesta k ní rozhodně zaujme.

Nyní na DVD a BD.